Mince z doby největšího rozmachu české říše 10. století

Replika denáru knížete Boleslava II. (972-999) vyražená u příležitosti 1000. výročí úmrtí tohoto významného panovníka z počátků českého státu. První české mince tzv. denáry velkého střížku dal vyrazit jeho otec Boleslav I. (935-972) pravděpodobně v 60. letech 10. století. Nejstarším motivem použitým na české minci byl kříž a kaplice převzaté ze soudobého mincovnictví bavorského. S rozmachem české říše obou Boleslavů (sahala přes Slezsko, Moravu a jižní Polsko až na dnešní západní Ukrajinu) byl spojen i ekonomický rozvoj odrážející se v unikátním rozkvětu ikonografických motivů na českých mincích, který byl na svou dobu unikátní i v evropském měřítku.

Vedle již zmiňovaného kříže a kaplice jsou to motivy ruky Boží, mečů, kotvy, hlavy Krista, rajských ptáků a poprsí panovníka. Vedle převzatých a nově ikonograficky zpracovaných námětů, pocházejících z jiných mincovních oblastí (bavorské, italské, byzantské a anglosaské) se na českých ražbách objevují i nové motivy. Replika představuje denár z 90. let 10. století ražený podle vzoru anglosaských penny krále Ethelreda II. (odtud tzv. ethelredský typ). Podle tohoto vzoru se na minci setkáváme vedle jmen knížat (BOLESLAV DVX - kníže Boleslav) a mincoven (PRAGA CIV[ITAS] - město Praha) také se jmény mincmistrů (OMERIZ). Tato česká mince ražená ve velkém počtu byla používána především pro dálkový obchod a putovala tak stejně jako její anglosaský vzor zejména do baltské oblasti ovládané tehdy Vikingy.