Aktuální ceny: Cena zlata 2382.495 USD/oz   Cena stříbra 28.2385 USD/oz   USD 23.640 Kč   EUR 25.240 Kč  
Nákup v  

Nemáte v peněžence poklad? Oběžné mince mohou mít hodnotu statisíc

Analýza trhu
7.2.2020 | Lukáš Jankovský
Mince, a to nejen zlaté, přitahují pozornost lidí odjakživa, současnou dobu nevyjímaje. Zabývá se jimi vědní obor zvaný numismatika. Lze jej definovat ...


07/02/2020/ Zlaťáky.cz - Mince, a to nejen zlaté, přitahují pozornost lidí odjakživa, současnou dobu nevyjímaje. Zabývá se jimi vědní obor zvaný numismatika. Lze jej definovat jako “vědu, zabývající se kovovými penězi, tj. mincemi, v souvislosti s hospodářskými a sociálními jevy”. Numismatika osvětluje dějinný vývoj a dějinný úkol peněz ve společnosti. V přeneseném slova smyslu se slovo numismatika používá pro obchody s mincemi, sběratelský sekundární trh a další místa, kde se stýká sběratelská poptávka po mincích s jejich nabídkou. Obchodují se nejen zlaté a stříbrné mince, jejichž hodnota je podložena drahým kovem. Zajímavým artiklem jsou rovněž oběžné mince.

Mince neslouží pouze jako platidlo, můžeme v nich vidět součást naší historie, investici, umění nebo zálibu a potěšení z jejich sbírání. Cena běžné koruny z vaší peněženky může být několikanásobně vyšší, pokud byla vyražena v menším množství v konkrétním roce nebo pokud se jedná o takzvanou chyboražbu. Nemáte doma také nějaký poklad?

Kdo hledá, najde

Pozornost si zaslouží česká padesátikoruna, která získala od amerického časopisu World Coin News prestižní ocenění za nejlepší minci roku 1993 v kategorii „The Best Trade Coin“. Hodnota padesátikoruny ražené v letech 1997 až 2000 nyní začíná na 450 Kč, v perfektním stavu však může ročník 2000 přesáhnout i tisíc korun. V roce 1993 Česká národní banka nechala vyrazit přes 35 milionů padesátikorun v mincovně v Hamburku. V dalších letech ražba spadla na několik málo desítek tisíc. Kovové peníze byly umístěny do oběhu, nové nebyly potřeba. Navíc kovová padesátikorna měla svůj papírový protějšek. A ten si lidé žádali více. Bylo tomu tak z prostých důvodů - padesát korun ještě před pětadvaceti lety představovalo relativně vysokou částku a lidé byli zvyklí mít vysoké částky v peněženkách spíše ve formě bankovek. Kovové oběžné mince se totiž mohou se snadněji přehlédnout či zakutálet. To všechno změnila inflace. Padesátikorunovým bankovkám jsme dali vale 31. března roku 2011.

Velmi slušně ceněna je desetikoruna z roku 2000 s motivem brněnského Petrova. Její cena začíná zhruba na 450 Kč, v perfektním stavu se však může vyšplhat přes 2 000 Kč. Důvod je ten, že ČNB k příchodu nového milénia vydala desetikoruny a dvacetikoruny s motivem hodinového strojku na rubové straně. Běžných dvacetikorun se svatým Václavem pak vznikly řádově miliony, desetikorun s Petrovem však pouze 25 tisíc kusů.

Nejcennější mincí, kterou ale už v peněženkách pravděpodobně nenajdete, je desetikoruna z roku 1993, která byla vyražena v tzv. zkušební sérii. Poznali byste ji podle menších písmen KČ – jejich vršek se pouze dotýká linky ve spodní části mince. Příběh této mince je již řádně otřepaný. Čas od času plní stránky médií. Tisíc kusů těchto desetikorun putovalo před uvedením do oběhu seřizovačům automatů. Ti si je pak ponechali a začali jimi platit, zatímco ČNB ještě před uvedením nových desetikorun do oběhu stačila zvětšit velikost písmen KČ tak, aby byla lépe čitelná. Hodnota této mince se může vyšplhat až k 150 tisícům korun.

Narazit v peněžence na minci, která má o pár set korun vyšší hodnotu mezi sběrateli než v oběhu, není nijak neobvyklé. Je ale jasné, že se na těchto exemplářích příliš zbohatnout nedá. Vyjma pár opravdových unikátů vám mohou přinést přinejlepším pár tisícikorun. Trh se sběratelskými oběžnými mincemi je navíc relativně malý (řádově jednotky tisíc na straně poptávky) a omezuje se na Českou republiku. Každý stát má svůj lokální trh sběratelů, kteří sbírají svou vlastní měnu, přesahy do zahraničí existují, ale nejsou velké. Výjimkou potvrzující pravidlo jsou oběžné mince 2 EUR, které existují jak v běžné verzi určené pro oběh, tak v různých sběratelských variantách, které jsou populární napříč Evropskou Unií.

Co již v peněžence nenajdete

Zajímavou kapitolou z hlediska ceny jsou historické a tedy již neplatné oběžné mince. Pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na krátkou etapu našich dějin - Československou federativní republiku. Zajímavý je příběh československých mincí s ročníkem 1993, tedy mincí neexistujícího státu. Státní banka objednala u mincovny v Kremnici v roce 1992 v předstihu ražbu tehdejších desetikorun s portréty T. G. Masaryka a M. R. Štefánika. Státní mincovna neměla v té době dost zakázek a tak došlo k ražbě pěti milionů kusů ročníku 1993. Rozpad společného státu však mezitím nabral tak rychlou dynamiku, že na ražbu třetí tehdejší desetikoruny, nesoucí portrét prvorepublikového ministra financí Rašína, již objednávka nepřišla. Mince neměla vzniknout. Přesto však existuje v jednom exempláři, který se nedávno objevil v soukromé sbírce. Jak k tomu mohlo dojít? Buď se jednalo o neoficiální zkoušku, kterou v Kremnici provedli s tím, že zakázka na Rašína od banky dorazí, nebo o chyboražbu, kdy bylo do stroje omylem upnuto k razidlu averzní strany s ročníkem 1993 (shoduje se u všech tří 10 Kč mincí, tj. u Masaryka, Štefánika i Rašína) razidlo reverzní strany s portrétem Rašína. Možná je i varianta záměrného vytvoření numismatického unikátu, tedy v podstatě numismatický podvrh. Cena mince s takovým příběhem se může pohybovat v řádu statisíců korun. Ostatní dvě desetikoruny s Masarykem a Štefánikem již takovou hodnotu nezískaly. Paradoxně právě proto, že to lidé očekávali. Mince byly na krátký čas uvolněny do oběhu a většinou končily v šuplících jako dobrá investice. Tou se však bohužel nestaly.

Pamětní mince jsou také platidly

Pamětní mince z drahých kovů mají oproti klasickému investičnímu zlatu či stříbru v podobě slitků nespornou výhodu v tom, že se jedná o zákonná platidla. Jejich vydavatel, v našem případě Česká národní banka, garantuje jejich pravost a jejich padělání stát tvrdě postihuje. Hodnota slitků je navíc zcela závislá na aktuální hodnotě drahého kovu na trhu. V případě pamětní mince získá její majitel navíc ještě přidanou hodnotu sběratelskou – kromě samotného drahého kovu vlastní také umělecké dílo, jehož hodnota je tím vyšší, čím zajímavější je téma a čím nižší je počet ražených kusů. Princip funguje podobně jako u zmiňovaných mincí oběžných.

V roce 2018 oslavila Česká republika 100 let od vzniku samostatného Československa. Naskytla se ideální příležitost pro investici do pamětních mincí vydaných k tomuto výročí Českou národní bankou. Cena jedné mince byla v den vydání 32 000 Kč. Krátce poté se již mezi sběrateli obchodovaly za 40 000–50 000 Kč, a i dnes si tuto hodnotu drží. V témže roce ČNB vydala k výročí vzniku republiky dvacetikoruny s portréty Masaryka, Beneše a Štefánika. Lidé na jejich výměnu stáli před centrální bankou a jejími pobočkami hodinové fronty. V lednu roku 2019 emitovala ČNB další tři dvacetikoruny tentokrát k 100. výročí založení československé koruny s portréty Rašína, Pospíšila a Engliše. I tyto mince se záhy zhodnotily. Cena se v internetových aukcích vyšplhala až na 800–1 000 korun za tři mince ročníku 2018. Všech šest mincí ročníků 2018 a 2019 bylo pak možné získat ještě jednou, a to když v létě roku 2019 vyšly všechny pohromadě v podobě sběratelské sady. Ta se prodávala již jen za 400 až 500 Kč. Na tomto příkladu lze doložit, že příliš velký náklad a snaha nabídnout minci co nejširšímu publiku může mít negativní dopad na tržní hodnotu.

Konkrétní případy růstu ceny českých pamětních mincí

Papírnu Velké Losiny znají především lázeňští hosté a pravidelní návštěvníci Jeseníků. Mezi sběrateli mincí je však papírna pojem. Ti, kteří si stihli včas pořídit minci s jejím motivem, výrazně vydělali. V době emise v roce 2006 se tato čtvrtuncová zlatá mince prodávala zhruba za 5 000 Kč. Ražena byla v nákladu pouhých 3 000 kusů v kvalitě proof (vysoký lesk). A jaká je její dnešní hodnota? Na sběratelském trhu se obchoduje i za 70 000 korun. Mince Papírna Velké Losiny byla první z cyklu Kulturní památky technického dědictví. První minci chtějí všichni, ať už sběratelé, různí nadšenci, drobní investoři a v neposlední řadě i prodejci či spekulanti, kteří první mince ze sérií později nabízejí sběratelům, kteří na začátku neměli s pořízením mince štěstí nebo prostě začali sbírat až od druhé či další mince v pořadí. Doporučujeme tedy být na pozoru vždy, když ČNB vydává nový cyklus. Mince Velké Losiny měla navíc na dnešní poměry extrémně nízký náklad.

Mezi další příklady dobrého zhodnocení patří mince Gotický most v Písku, která byla vydána v roce 2011 v nákladu 6 900 ks jako první ze série. Její prodejní cena v době emise byla cca 15 000 Kč a dnes se prodává zhruba za 33 000 Kč. V roce 2018 byla vydána již zmíněná mince o hmotnosti jedné unce (31,1 gramu) oslavující vznik Československa, jejíž zhodnocení je po roce na 55 %.

Sbírat lze začít prakticky kdykoliv

Pokud zvažujete investici do pamětních mincí, můžete sbírat jednotlivosti nebo se pokusit dosbírat celý cyklus zlatých či stříbrných mincí. Doporučujeme se zaměřit na nový emisní plán České národní banky. Letos totiž končí cyklus zlatých mincí Hrady ČR a v roce 2021 přijde cyklus nový - Městské památkové rezervace. Ucelené cykly vzniknou dva, kromě toho zlatého obsahujícího deset mincí i stříbrný po pěti mincích s motivy slavných českých dopravních prostředků. Zlaté mince ponesou nominální hodnotu 5 000 Kč, stříbrné pak 500 Kč. Jen dodáme, pozor na záměnu nominální hodnoty s prodejní cenou – ta se například u pětitisícovek obvykle pohybuje mezi 17-22 tisíci korun, podle aktuální ceny zlata. Objednávku doporučujeme učinit nejpozději v polovině letošního roku. Čím později, tím větší je riziko, že se na vás nedostane.

Co dalšího lze doporučit z nového emisního plánu ČNB? Sběrateli s napětím očekávané budou nové emise českých dukátů, které budou raženy poprvé od roku 1982. Předpokládáme, že o ně bude velký zájem, a tak mezi sběrateli získají prestiž a potenciál zhodnocení (záležet bude na emisním nákladu, ale i na medializaci tématu a následné poptávce z řad veřejnosti). Historie potvrzuje – svatováclavské dukáty ražené za první republiky i karlovské dukáty z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let jsou dnes velmi ceněné. Moderní zlaté mince mají obecně větší potenciál zhodnocení než ty stříbrné. I když samozřejmě existují výjimky. Především díky vyprodanému nákladu nebo zajímavému formátu či tématu. Takový zajímavý formát se objeví v podobě 10 000 Kč stříbrné mince, banka ji vydá v roce 2022 k výročí založení Velké Prahy. Bude se jednat o unikát, neboť takto velkou minci ČNB ještě nikdy do volného prodeje neuvedla.

Lukáš Jankovský
Autor: Lukáš Jankovský
www.zlataky.cz
Zákaznická linka: +420 232 003 050
email: lukas.jankovsky@zlataky.cz


Další aktuality




Ověřeno zákazníky
Dodavatelé
Obsah tohoto webu nelze v žádném případě brát jako investiční doporučení. Uveřejněné články a analýzy je třeba vnímat jako subjektivní názory zaměstnanců společnosti SAFE HERITAGE, a.s.
Zveřejnění jakýchkoliv údajů či informací na Stránkách nemá povahu právního jednání směřujícího ke vzniku právního vztahu mezi vámi a námi. Publikování nebo další šíření obsahu webu zlataky.cz je bez předchozího písemného souhlasu společnosti SAFE HERITAGE, a.s. zakázáno. Copyright © 2022 SAFE HERITAGE, a.s. | Vaše IP adresa je: 3.145.58.169

Holoubek koncern