Stříbrný medailonek znamení zvěrokruhu Střelec Proof

Zvěrokruh

Zvěrokruh též zvířetník nebo zodiak, je myšlený pás +/-9° (18°) na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky. Sahá od 8° jižní ekliptikální šířky po 8° severní ekliptikální šířky. V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybují všechny ve starověku známé planety Sluneční soustavy (z později objevených Uran a Neptun; Pluto se může na obloze objevit i mimo zvířetník). Astrologové rozdělili zvířetník na 12 stejných obdélníkových dílů o délce po 30°, které nazvali zvířetníková znamení. Výchozím bodem (začátkem 1.znamení) je jarní bod. Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích, s nimiž se původně více méně kryla; dnes v důsledku precese jsou vzájemně posunuta.

Střelec

Střelec (latinsky: Sagittarii) je název souhvězdí na jižní obloze. Leží mezi souhvězdími Orla, Štítu, Hada, Hadonoše, Štíra, Jižní koruny, Dalekohledu, Indiána, Mikroskopu a Kozoroha. Nejjasnější hvězdy Střelce tvoří snadno rozpoznatelný asterismus Čajová konvice. Střelec je zvířetníkové souhvězdí – prochází jím část ekliptiky.

Slunce prochází Střelcem od 18. prosince do 18. ledna. Tři dny poté, co do něj Slunce vstoupí, dosáhne své nejnižší deklinace a tím pádem i své nejnižší výšky na obloze vůbec. Tento bod se souřadnicemi rektascenze 18h a deklinace -23,5° se nazývá zimní slunovratový bod. Tehdy nastává zimní slunovrat, tedy začátek astronomické zimy. Slunce ten den v poledne kulminuje nad rovnoběžkou 23° 30´ jižní zeměpisné šířky.

Staré hvězdné mapy zachycují Střelce jako kentaura držícího luk a šíp, avšak kentaur se na oblohu dostal již v podobě souhvězdí Kentaura.Podle jedné z bájí si Staří Řekové Střelce ztotožňovali s Krotem (1.p Krotus), synem boha Pana. Krotus vynalezl šíp a odjel s ním na koni na lov do lesa. Jiná báje si Střelce vykládá jako kentaura, který byl chráněnec Múz a vynalezl lukostřelbu, za což byl přenesen na oblohu. Před 4 000-5 000 lety si Sumerové na stejném místě oblohy představovali svého boha smrti a podsvětí Nergala.