Stříbrný medailonek znamení zvěrokruhu Štír Proof

Zvěrokruh

Zvěrokruh též zvířetník nebo zodiak, je myšlený pás +/-9° (18°) na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky. Sahá od 8° jižní ekliptikální šířky po 8° severní ekliptikální šířky. V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybují všechny ve starověku známé planety Sluneční soustavy (z později objevených Uran a Neptun; Pluto se může na obloze objevit i mimo zvířetník). Astrologové rozdělili zvířetník na 12 stejných obdélníkových dílů o délce po 30°, které nazvali zvířetníková znamení. Výchozím bodem (začátkem 1.znamení) je jarní bod. Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích, s nimiž se původně více méně kryla; dnes v důsledku precese jsou vzájemně posunuta.

Štír

Štír je zvířetníkové souhvězdí viditelné od května do září a je tak blízko obzoru, že jej vidíme jen částečně.

Štíra vypustila z podzemí samotná bohyně Héra, aby bodl a usmrtil Orióna, který byl zdatným lovcem a zdálo se, že svými šípy vyhubí veškerou zvěř. I když se tak nakonec nestalo, Héra jej přece z vděčnosti vynesla na oblohu. Ale ani tam není příliš v bezpečí - uhýbá před Střelcem, který napíná luk a míří štírovi přímo do srdce.

Toto seskupení hvězd nazývali štírem již dávné národy pro svou jasnou podobu s tímto živočichem. Ještě existuje jedna legenda vztahující se ne již k názvu, ale ke skutečnosti, že ač se jedná o zvířetníkové souhvězdí, Slunce na své pouti oblohou v něm zůstává poměrně krátce, jako by se ho bálo:

Štír kdysi vyděsil spřežení táhnoucí po obloze sluneční vůz tak, že se koně splašili a létali po obloze nahorů a dolů a obrovským žárem, vycházejícího z ohnivého vozu, vzplála Země a měnila se v poušť. Aby Zeus Zemi zachránil, srazil vozataje Faethona do řeky Eridanu a dodnes mají někteří obyvatelé Země černou pleť - jsou potomky těch, jimž kdysi dávno sežehl kůži sluneční vůz.