Investiční nákup zlata osvobozen od DPH

Vstupem ČR do Evropské unie byl novelizován i zákon o dani z přidané hodnoty (zák.235/2004 Sb.), který nově definoval investiční zlato a osvobodil je od DPH:

Mezi položky které nadále nejsou osvobozeny od DPH patří:

• Medaile z důvodu že se nejedná o zákonné platidlo.
• Slitky ryzího zlata jejichž producenti nejsou akreditováni na mezinárodním trhu zlata.

Investiční zlato

je zvláštní forma zlata, která je používána jako investiční nástroj podobně jako například cenné papíry. Jedná se především o zlaté mince a slitky (cihly), které nejsou kupovány ze sběratelských, numismatických důvodů, ale jako investice, t.j. k uložení papírových peněz.

Zlato a jiné cenné kovy jsou aktiva, jak hmotná, tak likvidní (jednoduše obchodovatelná) na rozdíl od nemovitostí, která jsou hmotná ale nejsou likvidní.

Vezmeme-li v potaz jeho vysokou hustotu a hodnotu, uchování a přemísťování zlata je velmi jednoduché stává se tak vyhledávanou a bezpečnou investicí. Zlato nerezaví a udržuje si neustále přitažlivou hřejivě bohatou žlutou barvu. V minulosti bylo taky velmi jednoduché ověřit, že mince měly deklarovanou hustotu zlata díky Archimédově zákonu. Dnes jsou ale některé kovy těžší než zlato, ale zato jsou levnější.

Investoři, kteří chtějí získat zlato do svého vlastnictví, je mohou nakoupit ve formě zlatých mincí nebo zlatých slitků (cihel, anglicky gold bars, bullion), o hmotnostech 1, 5, 10, 20, 1oz (Troyská unce neboli 31,103g), 50, 100, 250, 500 a 1000 gramů. Zlaté mince, které v současné době vydává Česká národní banka, se takto také daly použít, ale v poslední době je po nich mezi sběrateli taková poptávka, že jejich tržní cena vysoko převyšuje cenu obsaženého drahého kovu. Cena zlata (v přepočtu na jednotku hmotnosti) rapidně klesá jak s hmotností jednotlivého kupovaného slitku, tak s celkovým objemem obchodovaného zlata (např. některé burzovní ceny jsou uváděny pro 10 kg a více).

Zlato ve své historii bylo využíváno jako jistá forma peněz přinejmenším od roku 560 př. n. l. až do konce Brettonwoodského měnového systému v roce 1971. Bylo používáno k přechování hodnoty jak jednotlivci tak státy během celé této éry (od začátku Brettonwoodského systému v roce 1945 pak bylo omezeno pouze na státy).

Od konce Bretton Woodského systému zlato zásadně ztratilo svoji roli jako forma platidla. Je ale pořád považováno za nositele hodnoty a to především v dobách krizí.

Centrální banky si uchovávají stále velké zlaté rezervy. Mezinárodní měnový fond pracuje na změně metodiky vykazování zlatých rezerv centrálními bankami (doposud se v nich vykazovalo i zlato, které bylo „půjčeno“ obchodníkům za úrok a fyzicky v bance nebylo).